Nové číslo MKR Communio rozlišuje mezi pravou a falešnou zbožností

Právě vycházející číslo Mezinárodní katolické revue Communio (sv. 81) upírá pohled k otázce zbožnosti a přitom se snaží nabídnout čtenáři pomoc k orientaci mezi jejími různými projevy. Lze některé druhy zbožnosti nazvat ryzími a opravdovými, zatímco jiné formy představují spíše její karikaturu? Existuje zbožnost pravá a falešná? Co je měřítkem takového rozlišení? Nad těmito otázkami se zamýšlí pětice českých autorů, a to z hlediska teologie biblické, spirituální a z pohledu dějin spirituality.

Číst dál...

Nové číslo MKR Communio se věnuje tajemství kenoze

„Mějte v sobě to smýšlení, jaké měl Ježíš Kristus,“ to jsou slova, jimiž svatý Pavel v listě křesťanům do Filip uvozuje christologický hymnus popisující ponížení vtěleného Božího Syna poslušného až k smrti kříže, kterého následně Bůh povýšil nade všechno a dal mu jméno nad každé jiné jméno (srov. Flp 2,6–11). Tento text o Pánově ponížení je základním biblickým místem, ze kterého se odvíjí bezpočet duchovních úvah a teologických komentářů o tajemství kenoze, jemuž je věnováno nové číslo Mezinárodní katolické revue Communio (sv. 76).

Články a studie, které čtenář ve svazku nalezne, mu dávají možnost zachytit různé odstíny aspektů na významy tolik bohatého pojmu, jenž vystihuje Boží logiku vykoupení tkvící v lásce, jejíž podstatou je zřeknutí, zmaření, vyprázdnění (řec. kenosis). Volbou tématu přitom domácí redakce souzní s celosvětovým konsorciem, neboť kenozi věnovaly jedno číslo i sesterské jazykové mutace mezinárodní revue. Jaké příspěvky tedy naše nové číslo nabízí?

K důležitým tématům z bohatého teologického odkazu Romana Guardiniho, od jehož narození letos uplynulo 130 let, patří Boží pokora. Článek od člena české redakce MKR Communio Pavla Frývaldského prezentuje pojetí této tajemné Boží vlastnosti v díle velkého německého myslitele v kontextu jeho úvah o problematice lidské moci na „konci novověku“. Autor ukazuje, že v centru Guardiniho reflexe stojí právě christologický hymnus o kenozi Krista (Flp 2,6–11) interpretovaný jako radikální pokoření Božího Syna.

Frankfurtský jezuita Werner Löser představuje kenozi coby typický rys díla Hanse U. von Balthasara. Článek se soustředí na Balthasarovu teologii kříže, v níž ožívá v celé své závažnosti neochalcedonská christologie, která v Ježíšově utrpení a smrti spatřuje ponížení „jednoho z Trojice“, Božího Syna.

Někdejší profesor filosofie na římské Gregoriáně a emeritní biskup diecéze Chur Peter Henrici ve svém textu ukazuje, jak se pojem kenoze, který je v křesťanském Zjevení primárně situován do nauky o Vtělení a do soteriologie, ve filosofii stává součástí úvahy o stvoření coby otázky po zdůvodnění bytí zkušenostního světa. Přitom si konkrétně všímá koncepce Hegelovy a Blondelovy a poukazuje na jejich zásadní rozdílnost.

Albert Peyriguèr, francouzský misionář a následovník bl. Charlese Foucaulda zaujal německého dogmatika Gisberta Greshakeho, který načrtnul jeho portrét právě ze zorného úhlu tajemství kenoze. Peyriguèrova přítomnost uprostřed arabského světa měla výrazně kenotickou povahu v tm smyslu, že misionář beze zbytku vyvlastnil sám sebe, aby se stal jedním z těch, mezi nimiž žil, aby jim zpřítomnil Krista a připravil pole pro hlásání evangelia.

Viceprezident Papežského institutu Jana Pavla II. pro studium manželství a rodiny na Lateránské univerzitě v Římě José Granados se ve své studii zaměřuje na otázku utrpení člověka, jak ji popsal Jan Pavel II. v listě Salvifici doloris. Utrpení, které je následkem pádu, je chápáno jako zkušenost těla, jež odkrývá lidskou důstojnost zastřenou prvotním pádem a otevírá cestu k uzdravení.

Závěrečný příspěvek pochází z pera českého kněze a kunsthistorika Radka Martinka, který jako výmluvný projev a příklad přijetí kenoze v liturgii církve charakterizuje rozhodnutí Pavla VI. používat při papežských ceremoniích berlu se znázorněním Ukřižovaného.

Také nový svazek MKR Communio je možné jako doposud zakoupit v distribuční síti Karmelitánského nakladatelství.

Nové číslo revue Communio o tradici

„Tradice je živá víra mrtvých, zatímco tradicionalismus je mrtvá víra živých.“ Těmito slovy se pokusil vyzdvihnout význam tradice v církvi americký historik dogmatu Jaroslav Pelikan.

Záměrem nového čísla (sv. 84) Mezinárodní katolické revue Communio je představit křesťanskou tradici jako živý proces spjatý s událostí Božího zjevení. Tato událost je přitom ve své podstatě láskyplným sdílením, jímž se trojjediný Bůh sklání k člověku, aby mu dal účast na svém věčném životě. Takové je podle kurátorů svazku společné východisko všech předkládaných článků.

Číst dál...

Otázka náboženství a násilím tématem nového Communia

Pozornost nového čísla (sv. 83) Mezinárodní katolické revue Communio se soustředí na dva spolu často zmiňované pojmy, jimiž jsou náboženství a násilí. „Nemine dne, aby nebyly spojovány,“ poznamenává v úvodníku kurátor čísla, pražský teolog Vojtěch Novotný.

Jednotlivé příspěvky zahraničních autorů se zabývají násilím z pohledu židovsko-křesťanského monoteismu (Giuseppe Tanzella-Nitti), z hlediska východních náboženství hinduismu a budhismu (Klaus von Stosch) a nechybí ani analýza textů, které lze k problematice násilí nalézt v Bibli a v Koránu (Jacques Scheuer). Otevřena je též otázka, zdali lze teologicky ospravedlnit jev donucování k víře, který doprovázel dějiny křesťanství (Hans Maier). Na druhou stranu zaznívá i Solovjovovo prorocké varování před „nenásilně“ vystupujícím Antikristem (Giacomo Biffi).

Číst dál...

Proběhlo mezinárodní setkání »Communio«

Ve dnech 7. – 10. května se v Praze uskutečnilo setkání redakcí mezinárodní katolické revue Communio. Časopis, jejž založili Hans Urs von Balthasar, Joseph Ratzinger a Henri de Lubac, je nyní vydáván ve třinácti zemích – Německu, Francii, Itálii, Belgii a Nizozemí, Chorvatsku, Maďarsku, Slovinsku, Polsku, Spojených státech, Brazílii, Portugalsku, Argentině a České republice. Jednotlivé redakce jednaly v Praze o dalších projektech Communio, připravovaly obsah a témata budoucích čísel časopisu.

Číst dál...

Podkategorie