Pokyny pro autory

Revue je tematická: většina textů je redakcí vybírána tak, aby odpovídala předem stanovenému tématu. Dle uvážení redakce jsou jednotlivé texty příležitostně zařazovány do rubriky „různé“.

Rozsáhlejší redakční úpravy jsou konzultovány s autorem; drobné editace (překlepy, gramatické chyby, zanedbatelné formulační úpravy) jsou provedeny bez konzultace s autorem v rámci redakčního zpracování.

Autoři text zasílají na adresu redakce .

Struktura příspěvku

Název : v původním jazyce článku či příspěvku

Autor : jméno autora bez titulů

Vlastní text článku či příspěvku v češtině

Poznámky pod čarou : použijte automatickou funkci v textovém editoru a citační úzus časopisu (viz níže)

Biografická noticka: velmi krátká životopisná poznámka o autorovi; v případě, že jde o překlad, je uvedena citace originálního textu

Kontaktní adresa autora : doporučujeme pracovní adresu, případně e-mail

A bstract článku v angličtině. Stručné shrnutí obsahu příspěvku: sled myšlenek, přístup či metoda, závěry a případně i důsledky pro teorii a praxi; požadovaný rozsah 100–150 slov

Klíčová slova : několik klíčových slov v angličtině oddělených středníkem

Rozsah

Předpokládaný rozsah dodaného příspěvku je 15 normostran (15×1800 znaků včetně mezer, poznámek pod čarou, abstractu a klíčových slov)

Formátování textu

Dokumenty musí být psány ve formátu DOC či RTF.

Užívá se písmo Times New Roman, velikost 12, řádkování 1,5.

Text je psán plynule, odstavce se označují klávesou <enter>.

První odstavec pod nadpisem není odsazen nijak. Začátky dalších odstavců jsou odsazovány vlevo o 1 cm. Delší citace (např. biblického textu, církevního otce či dalšího autora) jsou celé vysázeny odsazené vlevo o 1 cm a s jednoduchým řádkováním.

Nepoužívá se dělení slov ani automatické funkce editoru, např. automatické číslování výčtů apod., s výjimkou poznámek pod čarou a průběžného stránkování v zápatí uprostřed. Automatické funkce velmi komplikují sazbu!

Pro zvýraznění některých výrazů se používá kurzivy. Revue ji neužívá u citací, nýbrž o cizojazyčných pojmů (např. latinských, řeckých, anglických atd.) a tam, kde chce autor zdůraznit nějakou myšlenku.

 

Nadpisy

Titul článku je vysázen malými písmeny, tučně. Podtitul článku je vysázen malými písmeny, normálně.

Vstupní odstavce nejsou nadepsány slovem „úvod“ ani ničím obdobným. První nadpis se týká až první kapitoly textu.

Nadpis kapitoly je vysázen malými písmeny, tučně. Nad ním jsou dva řádky volné, pod ním je jedna řádka volná.

Kapitoly jsou číslovány celými arabskými čísly.

Nadpis podkapitoly je vysázen malými písmeny, tučně. Nad ním je jedna řádka volná, pod ním je jedna řádka volná.

Podkapitoly jsou číslovány arabskými číslicemi do třetí úrovně. Další úroveň by již musela být značena písmenem.

Příklad (bez volných řádek):

1. Nadpis kapitoly

1.1 Nadpis podkapitoly

1.1.1 Nadpis třetí úrovně

a) Další úroveň

Cizí znakové řady

V případě, že jsou v textu užívány zvláštní znaky a písmena (řečtina, hebrejština, ruština apod.), je třeba přiložit jejich seznam; tyto znaky jsou vysázeny v kódování Unicode. Redakce ovšem preferuje transliteraci – taková slova jsou uváděna kurzivou.

Další pravidla

Pomlčka (–) a rozdělovník (-): pomlčka je zpravidla oddělena mezerami (signalizace odmlky, vyznačení vsuvky); pomlčku bez mezer používáme pro rozsah (oběd 12.00–12.45, v letech 1841–1904); rozdělovník je psán bez mezer a používá se na konci slov, která mají pokračování jinde (dvou- a třílůžkové pokoje), a u složenin vyjadřujících podvojnost nebo vzájemnost (Gabriela Beňačková-Čápová, Frýdek-Místek, česko-polské vztahy); dlouhou pomlčkou lze odlišit případy, kdy jde o dvě osoby: tandem (Spielberg–Svěrák)

Čísla stran se píší celá, např. s. 132–133 (ne s. 132–33); u čísel stran pište s. oddělené mezerou, např. s. 10

Datum se píše ve tvaru 16. 4. 2003, tedy s mezerami

Závorky v textu normálně kulaté ( ); když vynecháte úsek textu, například v citaci, a použijete tři tečky, dejte je do hranatých závorek […]

Dvojtečka: ve funkci poměru se píše s mezerami (např. zmenšení 3 : 1), taktéž v matematických výrazech (např. 618 : 6 = 103), u sportovních výsledků bez mezer (např. Slovan-Sparta 1:2)

Uvozovky: používají se české uvozovky; jako základní se užívají dvojité uvozovky typu 99 66 „ [Alt+0132] “ [Alt+0147]; jako vnitřní je užívají jednoduché uvozovky ‚ [Alt+0130] ‘ [Alt+0145] : „slovo ‚slovo‘ slovo“.

((Pokyn pro sazbu: Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky: „Slovo ‚slovo.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku. Jestliže v použitém počítačovém písmu není definována dostatečná mezera mezi dvojitými a jednoduchými uvozovacími znaménky, která by vzniku „trojité“ uvozovky zabránila, je třeba vložit mezi dvojité a jednoduché uvozovky tenkou mezeru nebo provést vyrovnání; běžnou mezislovní mezeru nevkládáme.))

Apostrof: používá se znak ’ [Alt+0146]

Tři tečky (výpustka): Tři tečky před slovem se oddělují mezerou, tři tečky následující za slovem se připojují bez mezery: … slovo slovo slovo… Interpunkční znaménka se za tři tečky připojují bez mezery, nikdy se však nepřipojuje další tečka.

(Znak pro výpustku … [Alt+0133] se liší od tří samostatných teček: ... velikostí mezer mezi tečkami.)

Pro další pravidla doporučujeme navštívit Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky (<http://prirucka.ujc.cas.cz/>) a publikaci ŠIMANDL, Josef et alii. Jak zacházet s náboženskými výrazy : pravopis, výslovnost, tvary, význam . Praha: Academia, 2004.

Plný bibliografický údaj

M onografie

U monografií jsou povinné tyto údaje:

  • příjmení a jméno autora,

  • plný název díla (tituly podtitul)

  • číslo vydání, nejde-li o vydání první)

  • číslo svazku, je-li dílo vícesvazkové,

  • místo vydání a nakladatel,

  • rok vydání

RATZINGER, Joseph. Eschatologie: smrt a věčný život. 2.vydání. Brno: Barrister& Principal, 2004.

FIORENZA, Francis S. – GALVIN ,John P. Systematická teologie: římskokatolická perspektiva. 1. sv.Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1996.

K apitola vmonografii

U kapitol v monografii je třeba uvést:

  • příjmení a jméno autora,

  • plný název kapitoly,

  • po In následují údaje o monografii (sborníku) stejné jako u monografie,

  • rozsah stran, kdese kapitola nachází

MADEC, Goulven. Aurelius Augustinus: křesťanství jako naplnění platonismu. In KARFÍK, Filip – NĚMEC, Václav – VILÍM, František (ed.). Křesťanství a filosofie: postavy latinské tradice: Augustinus, Boëthius, Jan Eriugena, Anselm z Canterbury, Tomáš Akvinský, Jan Duns Scotus . Praha: Česká křesťanská akademie, 1994, s. 9–26.

 

Článek v časopise

U článků se musí uvést:

  • příjmení a jméno autora,

  • plný název článku,

  • název časopisu,

  • vročení,

  • číslo ročníku a číslo svazk,

  • rozsah stran, nakterých se článek nachází

KASPER, Walter. Kristovo nanebevstoupení – historie a theologický význam. Mezinárodní katolická revue Communio 1999, roč. 3, č. 3, s. 223–232.

BALTHASAR, Hans Urs von. První v novém světě. Mezinárodní katolická revue Communio 1999, roč. 3, č. 3, s. 297–302.

MANDL, Antonín. Pouť na Velehrad L.P.1968. Katolické noviny 1968, 16.5.,roč.20, č. 20, s. 1–2.

Elektronický zdroj

U elektronických zdrojů se uvádí:

  • příjmení a jméno autora,

  • plný název textu,

  • internetová adresa(URL),

  • datum zveřejnění příspěvku (pokud je uvedeno),

  • datum, k němuž je zdroj citován

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Grafy populačního vývoje 1946–2004. <http://www.czso.cz>[2006-03-18].

SKOBLÍK, Jiří. Setkání empirie se spekulací v etické argumentaci církve (4. 9. 2002). <http://ktf.cuni.cz/~skoblik/empir_spekul.htm> [2006-11-16].

Prohlášení arcibiskupství pražského k papežské návštěvě ČR (16. 11. 2006) <http://tisk.cirkev.cz/z-domova/prohlaseni-arcibiskupstvi-prazskeho-k-papezske-navsteve-cr.html>[2006-11-16].

Z k r ácený bibliografický údaj

Při citování v poznámkách se úplný bibliografický údaj uvede jen při první zmínce daného díla. Pokud se na ně odkazuje opakovaně, uvádí se zkrácený bibliografický údaj podle následujícího vzoru. Krácení názvu díla musí být logické, tj. většinou má obsahovat první nebo charakteristické podstatné jméno. Dále je třeba vždy uvést stranu, z níž se cituje nebo na kterou se odkazuje.

RATZINGER. Eschatologie, s. 111.

FIORENZA – GALVIN. Systematická teologie, s. 9.

MADEC. Aurelius Augustinus, s. 10.

KASPER. Kristovo nanebevstoupení, s. 225–226.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Grafy.

SKOBLÍK. Setkání.

Prohlášení arcibiskupství pražského .

Následují-li bezprostředně za sebou citace téhož autora, je jeho příjmení a jméno nahrazeno slovem: ID. (nikoli: TÝŽ); Následují-li bezprostředně za sebou citace téhož díla, je zkrácený údaj o autorovi a názvu nahrazen zkratkou: Ibid. (nikoli: tamtéž) a údajem o čísle stránky.

RATZINGER. Eschatologie, s. 111.

Ibid., s. 112.

Z k r atky biblických knih a označení biblických citací

Revue užívá citační úzus tzv.katolický (užívaný v liturgických knihách římskokatolické církve, v Katechismu a jinde).

Odkaz na biblický citát sestává ze zkratky knihy, za ní je mezera,následuje číslo kapitoly, čárka, mezera a číslo verše/veršů. Rozsah více kapitol či veršů naznačujeme pomlčkou (–), nikoli spojovníkem/rozdělovníkem (-). Při rozsahu v rámci téže kapitoly se dává pomlčka bez mezer, při rozsahu přes více kapitol s mezerami.

Mt 1, 18

Gn 3, 1–7

Joz 5-6

Sk 6, 8 – 8, 3

Pokud je odkazů více, oddělují se od sebe středníkem; odkazy na jednotlivé nespojité verše se oddělují tečkou: Mt 1, 18; 2, 1.3; Lk 1, 18.