Editorial (113–115)

Régis Burnet, Kánon Písma: U konce falešného sporu? (119–131)

Rudolf Voderholzer, Četba Dei verbum ve světle přípravných a komentujících textů Josepha Ratzingera (132–148)

Philippe Henne, Jak vypadala Bible otců? (149–157)

Thomas Söding, Poklad v hliněných nádobách Kánon jako listina či průkaz víry (158–179)

Václav Ventura, Lectio divina (181–198)

Problematice kánonu biblických knih se věnuje nové číslo Mezinárodní katolické revue Communio (svazek 91). Toto téma, jehož středem je otázka Božího Zjevení a jeho předávání, je propojeno s celou řadou důležitých aspektů týkajících se vztahu mezi Zjevením, Biblí, tradicí a církví. Francouzský biblista Régis Burnet ve svém článku zkoumá, jak vůbec termínu kánon rozumět. Dochází přitom k závěru, že kánon není pouze seznamem knih, nýbrž vyjádřením pravidla četby Písma. Řezenský biskup Rudolf Voderholzer předkládá koncilní teologii Zjevení ve světle výkladu Josefa Ratzingera, který zdůrazňoval, že Písmu lze porozumět pouze v kontextu víry církve a ve spojení s její živou tradicí. Belgický patrolog Philippe Henne věnuje svoji studii otázce, jak vypadal kánon biblických knih v době církevních otců. Rozsáhlá studie německého novozákoníka Thomase Södinga, jejíž první část číslo přináší, tematizuje vztah kánonu a historicko-kritické interpretace Bible. Zmíněné čtyři texty k otázce kánonu Písma doplňuje článek Václava Ventury o lectio divina v patristické a monastické tradici.