Editorial (5–8)

Angelo Scarano, Chléb náš vezdejší dej nám dnes (Mt 6, 11). Pohled biblistiky (11–19) 

David Vopřada, Patristický výklad prosby "chléb náš každodenní/nadpodstatný dej nám dnes" (20–35)

Pavel Vojtěch Kohut, Pokrm a mana Kristova lidství. Prosba o chléb v komentáři modlitby Otče Náš svaté Terezie z Ávily (36–53)

Robert Svatoň, Prostit o chléb společně s otci reformace (54–70)

Martin W. Ramb, Jídlo jako vysvobození. Hnutí Slow Food jako vize dobrého života (71–81)

Jana Maroszová, Tomáš Baťa (1876-1932). Podnikání a křesťanství. Několik myšlenek (85–104)

 

 

 

Nové číslo Mezinárodní katolické revue Communio (sv. 90) pokračuje další kapitolou v seriálu komentářů věnovaných jednotlivým částem Modlitby Páně. Tentokrát je pozornost autorů soustředěna na výklad prosby o chléb. Příspěvek Angela Scarana se zabývá zmíněnou prosbou Otčenáše z hlediska biblické teologie. Následující text Davida Vopřady předkládá způsoby, jak rozuměli této části modlitby církevní otcové, kteří se soustředili na hmotný, ale i duchovní význam slova chléb. V dějinách spirituality sehrál významnou roli komentář k Otčenáši, který sepsala sv. Terezie z Ávily. Nad tím, jak je v něm chápána prosba o vezdejší chléb se zamýšlí Vojtěch Kohut. Studie Roberta Svatoně srovnává, kterak interpretovali daný úryvek z Písma reformátoři Hus, Luther a Kalvín. Problematice stravování a zdravého životního stylu se v souvislosti s tématem čísla věnuje německý autor Martin Ramb. V posledním článku se pak autorka Jana Maroszová zaměřuje na vztah podnikání a křesťanství u Tomáše Bati.

Editorial (5–7)

Donath Hercsik, Teologické kvalifikace církevního magisteria (11–25) 

Roger Pouivet, Epistemologie magisteria (26–37)

Michal Altrichter, Papež učitelem díky jedinému Učiteli (38–51)

Federico Lombardi, Magisterium papeže Františka. Kontinuita i novost (52–62)

Pavel Frývaldský, Protiklady života a katolická jednota. Romano Guardini v myšlení papeže Františka a Benedikta XVI. (63–82)

Joseph Ratzinger - Benedikt XVI., "Darů zajisté svých Bůh nelituje". poznámky k traktátu De Iudaeis (85–106)

Korespondence Benedikta XVI. s rabínem Ariem Folgerem. Srpen - září 2019 (107–113)

 

 

Pontifikát papeže Františka se svými specifickými a mnohdy nečekanými důrazy představuje kromě jiného též výzvu k zamyšlení nad tím, co je vlastním posláním papežského magisteria ve společenství církve. Číslo Mezinárodní katolické revue Communio (sv. 89) proto nabízí paletu textů, které chtějí nejen napomoci k lepšímu porozumění problematice učitelského úřadu římského biskupa obecně, ale které si též kladou za cíl poukázat na inspirační zdroje, z nichž vychází ve svém úřadu současný papež. Německý jezuita Donath Hercsik předkládá ve svém příspěvku zevrubný přehled jednotlivých úrovní nauky církve a zkoumá jejich závaznost. Francouzský filosof Roger Pouivet si následně klade otázku, jak lze obhájit nárok magisteria na neomylnost tváří v tvář modernímu skepticismu a epistemické autonomii. Jezuité Michal Altrichter a Federico Lombardi nás přivádějí k naprosto klíčovému prameni Františkova způsobu vedení církve, kterým je ignaciánská spiritualita. Studie Pavla Frývaldského uzavírá téma čísla analýzou recepce díla Romana Guardiniho v myšlení papežů Benedikta XVI. a Františka. Do celku příspěvků pak vhodně zapadá i na závěr přiložený text Benedikta XVI. o vztahu křesťanství k judaismu a uveřejněná korespondence emeritního papeže s vídeňským rabínem A. Folgerem.