Evangelium a město – téma nového čísla MKR Communio

 

Číslo otevírá text mladého novozákoníka z Katolické teologické fakulty univerzity v Tübingenu, Christopha Schaefera, který analyzuje pojem města v souvislostech Nového zákona s důrazem na knihu Zjevení. Autor nezakrývá určitou paradoxní povahu tématu města v biblické literatuře, její transformaci a dovršení však nachází v mnohotvárném obrazu Nového Jeuzaléma, který je ústředním tématem poslední novozákonní knihy.

Kardinál Angelo Schola, milánský arcibiskup, má v úmyslu ve svém článku představit možnosti autentického rozvoje člověka a nového humanismu v kontextu moderní městské kultury. Tato nová forma humanismu podle něj vyvěrá z obnovy trojího druhu vztahů: mezi člověkem a Bohem, mezi mužem a ženou a mezi člověkem a celým stvořením.

O povolání urbanisty v perspektivě papeže Františka se zamýšlí urbanistka Gwenaëlle d’Aboville. Představa římského biskupa načrtnutá v jeho encyklice Laudato si’ otevírá před urbanismus, který je často uvězněn v utopickém ideálu dokonalého světa, nový horizont. Etika vyšší spravedlnosti inspiruje k tomu, aby se města stala svátostí bratrství, která odkazuje k budoucímu království.

Na sklonku jubilejního roku Karla IV. se český historik umění a pedagog pražské Katolické teologické fakulty Jan Royt ve svém příspěvku soustředí na nejvýznamnější panovníkův urbanistický počin, kterým bylo založení Nového Města pražského. Jeho text vede čtenáře všemi důležitými sakrálními i světskými památkami a odhaluje jedinečnou křesťanskou a duchovní koncepci celého Karlova záměru.

Architekt Norbert Schmidt, spojený svojí činností s revue Salve i s Katolickou teologickou fakultou v Praze, nás uvádí do génia loci pražského chrámu Nejsvětějšího Salvátora u Karlova mostu. Stěžejní část jeho textu se věnuje analýze specifického druhu pastorace, která se v tomto kostele rozvíjí zásluhou Tomáše Halíka, a pro kterou je typické plodné sepjetí mezi vírou a kulturou.

„Město a současná religiozita z pohledu sociologie náboženství“ je název článku sociologa a historika Zdeňka R. Nešpora. Autor charakterizuje současnou českou religiozitu, jejíž skutečná tvář podle něj poněkud narušuje zaběhanou a stereotypní tezi o neúprosné sekularizaci. Přitom poukazuje na klíčové výzvy, které pro církve skýtá pastorace v malých městech a příměstských oblastech.

Kulturolog Václav Cimbál nakonec obrací pozornost k symbolice soudobých měst, když podrobuje kritice funkcionalistické urbanistické principy, převažující v městské architektuře od poloviny minulého století. Autorem navrhované zdůraznění rozměru transcendence v dnešní urbanistice by podle něj mohlo být cestou k oživení kulturních a duchovních kořenů.

Nový svazek MKR Communio, který nahlíží fenomén města z perspektivy víry, lze jako vždy získat v distribuční síti Karmelitánského nakladatelství.