Nové číslo MKR Communio o papežském magisteriu

Pontifikát papeže Františka se svými specifickými a mnohdy nečekanými důrazy představuje kromě jiného též výzvu k zamyšlení nad tím, co je vlastním posláním papežského magisteria ve společenství církve. Číslo Mezinárodní katolické revue Communio (sv. 89) proto nabízí paletu textů, které chtějí nejen napomoci k lepšímu porozumění problematice učitelského úřadu římského biskupa obecně, ale které si též kladou za cíl poukázat na inspirační zdroje, z nichž vychází ve svém úřadu současný papež. Německý jezuita Donath Hercsik předkládá ve svém příspěvku zevrubný přehled jednotlivých úrovní nauky církve a zkoumá jejich závaznost. Francouzský filosof Roger Pouivet si následně klade otázku, jak lze obhájit nárok magisteria na neomylnost tváří v tvář modernímu skepticismu a epistemické autonomii. Jezuité Michal Altrichter a Federico Lombardi nás přivádějí k naprosto klíčovému prameni Františkova způsobu vedení církve, kterým je ignaciánská spiritualita. Studie Pavla Frývaldského uzavírá téma čísla analýzou recepce díla Romana Guardiniho v myšlení papežů Benedikta XVI. a Františka. Do celku příspěvků pak vhodně zapadá i na závěr přiložený text Benedikta XVI. o vztahu křesťanství k judaismu a uveřejněná korespondence emeritního papeže s vídeňským rabínem A. Folgerem.