Archiv
Vše na jednom místě

4/2011: Mezi nanebevstoupením a parusií

Editorial (5–8)

Henry de Villefranche, Lukášovo dvojí vyprávění, jedna teologie dovršení (9–18)

Angelo Scarano, Ježíš mezi nanebevstoupením a parusií – s námi a pro nás (19–28)

Philippe Van den Heede, Odešel, aby se vrátil: Velikonoční tajemství podle první části řeči na rozloučenou v Janově evangeliu (29–39)

Jean-Pierre Batut, Vzkříšení a nanebevstoupení Krista a seslání Ducha svatého jako zdroj teologálních ctností (40–49)

Jan-Heiner Tück, Přítomnost Nepřítomného: Poznámky k duchovnímu sebezpřítomnění Krista v eucharistii (50–55)

František X. Halas, Jan Pavel II. – strážce tradice a novátor (56–78)

Hans Urs von Balthasar, Anselmův estetický rozum (79–100)

59 Kč

Editorial (4/2012)

Nové číslo naší revue přináší příspěvky k tématu umírání. Jsme si vědomi, že se tak chceme dotknout oblasti, která není příliš populární. Zdá se, že dnešní človek si ještě více než dříve neví rady s tajemstvím smrti, a proto se mu raději vyhýbá. Naše bezradnost kromě jiného vychází z toho, že stáří a umírání nezapadají do moderního ideálu věčného mládí a rychlého a aktivního života. V našem světe tak bývá často starý a umírající vytlačen ze světa i z myšlení živých. Tento útěk před smrtí je patrný v mnoha ohledech a nejzazším jeho projevem je eutanazie.

Na druhou stranu si také uvědomujeme, že útěk není pravým řešením a že každý z nás se s vlastní smrtelností musí konfrontovat. Vždyť smrt a umírání k lidskému životu patří, a proto náš útěk před smrtí je vlastně útěkem před realitou života. Tuto skutečnost v současné české literatuře připomněl předčasně zemřelý ostravský spisovatel Jan Balabán. Balabán ve svém díle věnuje velkou pozornost fenoménu smrti v lidské existenci, protože, jak sám říká, smrt nás činí pozornějšími k životu. Toto vyjádření může být určitým klíčem k tématu, které otvíráme. V našem zamýšlení nad smrtí se nám více objasňuje tajemství života. Na jakém základě se však toho tajemství můžeme dotknout? Zdá se, že nás tajemství života a smrti přesahuje, že ho nikdy nemůžeme pochopit a že naše poznání je vždy částečné. Tuto skutečnost krásně vyjadřuje starozákonní kniha Job, v jejíž 28. kapitole nacházíme hymnus o moudrosti: Pravá moudrost je skryta před očima živých lidí, pouze říše smrti o ní zaslechly zvěst (Job 28, 21–22). Avšak skutečná moudrost existuje, je skryta v Bohu, který ji zjevuje lidem (Job 28, 28). Chceme-li se tedy dobrat k nějakému smyslu našeho života a také jeho postupného odumírání, musíme ho hledat v Bohu, který svou moudrost zjevuje ve svém Synu a udílí v Duchu svatém.

Texty v tomto čísle Communia jsou psány právě z tohoto křesťanského pohledu na skutečnost lidského umírání. První dva příspěvky nahlížejí tajemství smrti z biblické perspektivy. Jaroslav Brož se věnuje tématu smrti a nového života v Kristu, jak je přítomno v listech apoštola Pavla. Vojtěch Brož ve svém příspěvku analyzuje mnohovrstevné téma smrti v janovské literatuře. Oba články nám pomáhají lépe pochopit novozákonní radostné poselství o Kristově vítězství nad smrtí.

Článek Jany Maroszové přináší komentář k poezii barokních básníků, u nichž právě pomíjivost časného a příprava na nepomíjející věčnost patří k důležitým tématům tvorby. To, že „ars moriendi“ jako moudrá schopnost správného umírání nepatří jen do minulé barokní zbožnosti, ale má svůj význam i pro dnešek, dosvědčuje článek Pavla Frývaldského, který analyzuje některé myšlenky z teologie smrti Josepha Ratzingera – Benedikta XVI. Guy Gaucher totéž téma ilustruje na posledních chvílích života svaté Terezie z Lisieux.

Karel Sládek a Pavel Vojtěch Kohut pojednali o stáří a umírání z hlediska teologicko-pastoračního a spirituálního. V tomto článku je představena celá řada užitečných podnětů jak pro duchovní prožívání stáří a umírání, tak i pro duchovní doprovázení umírajících. Naléhavost a aktualitu tématu podtrhují dva další kratší texty od Antoine Bodara a Roberta Spaemanna. Oba autoři každý svým způsobem kriticky reagují na problematický vztah moderního člověka ke stáří a umírání.

Věříme, že nové číslo naší revue pomůže ve světle Kristove k hlubšímu porozumění smyslu umírání, které se týká nás i našich bližních a vnese nové impulsy pro náš každodenní život, jenž je zároveň poznamenán smrtí i povolán k věčnému životu.

2–3/2011: John Henry Newman

Editorial (7–8)

Tomáš Machula , Ex umbris et imaginibus ad veritatem: Životní cesta intelektuála, kněze a světce (11–29)

John Henry Newman , Víra ve svatou Trojici (30–39)

Martin Brüske , Je Newmanův „Essay on the Development of Christian Doctrine“ teorií vývoje dogmatu?: Návrhy alternativního způsobu četby klasika (40–48)

John Henry Newman , Přísnost Kristova zákona (49–53)

Jaroslav Vokoun , Via media: K tradici a budoucnosti jednoho Newmanova pojmu (54–80)

John Henry Newman , Maria jest „Virgo purissima“, Panna nejčistší (81–82)

John Henry Newman , Svědomí (83–91)

Ian Ker , Newman, koncily a Druhý vatikánský koncil (92–107)

John Henry Newman , Úvod ke Traktátu 90: Poznámky k některým místům ze 39 článků (1841) (108–110)

František Štěch , John Henry Newman o víře a rozumu: Recepce Newmanova pojetí vztahu rozumu a víry v díle kardinála Avery Dullese (111–118)

Kázání kard. Manninga při slavnostním rekviem v Oratoři, South Kensington (20. 8. 1890) (119–122)

Sv. Augustin , O víře a vyznání víry (123–140)

Yves Congar , Církev je svatá: Svatost v Písmu a v dějinách (141–154)

118 Kč

1/2011: Tajemství církve a Izraele

Editorial (5–6)

Rinaldo Fabris , „Tajemství Izraele“ v Pavlově zkušenosti a reflexi (7–15)

Benedikt XVI. – Joseph Ratzinger , Nová smlouva: K teologii smlouvy v Novém zákoně (16–30)

Hans Urs von Balthasar , Aktualita tématu „církev ze židů a pohanů“ (31–37)

Jan Samohýl , Židovství a křesťanství v tajemství smlouvy: biblicko-teologická meditace (38–52)

Walter Kasper , Židé a křesťané – jediný lid Boží (53–62)

Jan-Heiner Tück , „Kdo se vás dotkne, dotkne se zřítelnice mého oka“ (Zach 2,12): Několik teologických poznámek k šoa a její jedinečnosti (63–77)

Pavel Vojtěch Kohut , Identita církve a tajemství Izraele (78–95)

59 Kč

3–4/2010: Svátost manželství

Editorial (5–6)

Pavel Vojtěch Kohut , „Není dobré, aby člověk byl sám“ (Gen 2,18). Manželství jako dialogická svátost (7–23)

Hans Urs von Balthasar , Manželský životní stav (24–43)

Leopoldo M. Vives Soto , Prožívání lásky v manželství a v panenství (44–59)

Angelo Scola , Muž a žena dnes: totožnost a odlišnost (60–79)

Adrienne von Speyr , Největší tajemství (80–88)

David Vopřada , Augustinova neuka o manželství (89–101)

Karel Sládek , Spiritualita svátosti manželství v byzantském ritu (102–118)

Vojtěch Novotný , Dialog a společenství pravdy (119–126)

Pavel VI. , Dialog (encyklika Ecclesiam Suam III) (127–144)

Giacomo Biffi , Dialog – teologická reflexe (145–157)

František X. Halas , Problematické otázky českých církevních dějin (158–166)

118 Kč

2/2010: Přirozený zákon

Editorial (5–8)

Dominique Weber – Vincent Carraud , Přirozené právo: kritická funkce (9–18)

Glenn W. Olsen , Přirozený zákon: první milost (19–35)

Ctirad V. Pospíšil , Problematika přirozeného zákona a tajemství Muže z Nazareta (36–53)

Martin P. Golding , Tomáš Akvinský a některé současné teorie přirozeného zákona (54–65)

Petr Štica , Přirozený zákon v sociálním učení církve (66–90)

Stanislav Přibyl , Přirozené právo v normativu Kodexu kanonického práva (91–101)

Tomáš Machula , Katalog definic ctnosti Alberta Velikého (102–108)

59 Kč