3/2012: Druhý příchod Kristův

Editorial (5)

Vojtěch Novotný, Ježíš Kristus parusiální – Spasitel, Stvořitel, Předurčený (6–17)

Pavel Vojtěch Kohut, „Očekávejte a urychlujte příchod Božího dne! (2 Petr 3, 12): Křesťanský život v perspektivě parusie (18–35)

Peter Henrici, Kdy přijde?: Filosofické úvahy k době parusie (36–44)

Helmut Hoping, Kdy končí každá přetvářka a nespravedlnost: O Božím soudu nad lidstvem (45–54)

Anton Štrukelj, Příchod Pána ve slavení eucharistie (55–61)

Hans Urs von Balthasar, Teologické zamyšlení nad mystériem sestupu do pekel (62–74)

Pavel Frývaldský, Kříž jako „liturgie poslušnosti“: Výklad spasitelného významu Kristova kříže v knize Josepha Ratzingera – Benedikta XVI. „Ježíš Nazaretský“ (75–85)

50 Kč

2/2012: Catholicam et apostolicam

Editorial (5–8)

Prokop Brož, Johann Adam Möhler: Defensor Fidei – Litterarum decus – Ecclesiae solamen: Obránce víry – okrasa vědy – útěcha církve (9–34)

Roch Kereszty, Neomylnost církve: Mariánské tajemství (35–48)

Pavel Frývaldský, „Setrvávání církve v učení apoštolů“: Kriteria apoštolskosti církve v díle Josepha Ratzingera – Benedikta XVI. (49–59)

Kurt Koch, Apoštolský rozměr církve v ekumenickém dialogu (60–77)

Julia Knop, Breviarium fidei – Apoštolské vyznání víry (78–88)

Hans Maier, Poslání laiků v dnešní církvi (89–99)

Hugo Rahner, O viditelné církvi (100–116)

50 Kč

1/2012: Maria dnes

Editorial (5)

Hans Urs von Balthasar, Maria dnes (6–16)

Pavel Vojtěch Kohut, Maria, naše Sestra: Sdílet Mariin způsob života (17–29)

Joseph Ratzinger, „Milostí zahrnutá“: Prvky biblické mariánské úcty (30–41)

Alexander Schmemann, Maria a Duch svatý (42–49)

Marc Ouellet, Maria a budoucnost ekumenismu (50–61)

Hanswerner Reissner, Maria – Sofia: Pokus o nástin sofiologie P. A. Florenského (62–74)

Hugo Rahner, Prius corde quam corpore (75–94)

Robert Spaemann, Racionalita a víra v Boha (95–110)

50 Kč

4/2011: Mezi nanebevstoupením a parusií

Editorial (5–8)

Henry de Villefranche, Lukášovo dvojí vyprávění, jedna teologie dovršení (9–18)

Angelo Scarano, Ježíš mezi nanebevstoupením a parusií – s námi a pro nás (19–28)

Philippe Van den Heede, Odešel, aby se vrátil: Velikonoční tajemství podle první části řeči na rozloučenou v Janově evangeliu (29–39)

Jean-Pierre Batut, Vzkříšení a nanebevstoupení Krista a seslání Ducha svatého jako zdroj teologálních ctností (40–49)

Jan-Heiner Tück, Přítomnost Nepřítomného: Poznámky k duchovnímu sebezpřítomnění Krista v eucharistii (50–55)

František X. Halas, Jan Pavel II. – strážce tradice a novátor (56–78)

Hans Urs von Balthasar, Anselmův estetický rozum (79–100)

50 Kč

Editorial (4/2012)

Nové číslo naší revue přináší příspěvky k tématu umírání. Jsme si vědomi, že se tak chceme dotknout oblasti, která není příliš populární. Zdá se, že dnešní človek si ještě více než dříve neví rady s tajemstvím smrti, a proto se mu raději vyhýbá. Naše bezradnost kromě jiného vychází z toho, že stáří a umírání nezapadají do moderního ideálu věčného mládí a rychlého a aktivního života. V našem světe tak bývá často starý a umírající vytlačen ze světa i z myšlení živých. Tento útěk před smrtí je patrný v mnoha ohledech a nejzazším jeho projevem je eutanazie.

Na druhou stranu si také uvědomujeme, že útěk není pravým řešením a že každý z nás se s vlastní smrtelností musí konfrontovat. Vždyť smrt a umírání k lidskému životu patří, a proto náš útěk před smrtí je vlastně útěkem před realitou života. Tuto skutečnost v současné české literatuře připomněl předčasně zemřelý ostravský spisovatel Jan Balabán. Balabán ve svém díle věnuje velkou pozornost fenoménu smrti v lidské existenci, protože, jak sám říká, smrt nás činí pozornějšími k životu. Toto vyjádření může být určitým klíčem k tématu, které otvíráme. V našem zamýšlení nad smrtí se nám více objasňuje tajemství života. Na jakém základě se však toho tajemství můžeme dotknout? Zdá se, že nás tajemství života a smrti přesahuje, že ho nikdy nemůžeme pochopit a že naše poznání je vždy částečné. Tuto skutečnost krásně vyjadřuje starozákonní kniha Job, v jejíž 28. kapitole nacházíme hymnus o moudrosti: Pravá moudrost je skryta před očima živých lidí, pouze říše smrti o ní zaslechly zvěst (Job 28, 21–22). Avšak skutečná moudrost existuje, je skryta v Bohu, který ji zjevuje lidem (Job 28, 28). Chceme-li se tedy dobrat k nějakému smyslu našeho života a také jeho postupného odumírání, musíme ho hledat v Bohu, který svou moudrost zjevuje ve svém Synu a udílí v Duchu svatém.

Texty v tomto čísle Communia jsou psány právě z tohoto křesťanského pohledu na skutečnost lidského umírání. První dva příspěvky nahlížejí tajemství smrti z biblické perspektivy. Jaroslav Brož se věnuje tématu smrti a nového života v Kristu, jak je přítomno v listech apoštola Pavla. Vojtěch Brož ve svém příspěvku analyzuje mnohovrstevné téma smrti v janovské literatuře. Oba články nám pomáhají lépe pochopit novozákonní radostné poselství o Kristově vítězství nad smrtí.

Článek Jany Maroszové přináší komentář k poezii barokních básníků, u nichž právě pomíjivost časného a příprava na nepomíjející věčnost patří k důležitým tématům tvorby. To, že „ars moriendi“ jako moudrá schopnost správného umírání nepatří jen do minulé barokní zbožnosti, ale má svůj význam i pro dnešek, dosvědčuje článek Pavla Frývaldského, který analyzuje některé myšlenky z teologie smrti Josepha Ratzingera – Benedikta XVI. Guy Gaucher totéž téma ilustruje na posledních chvílích života svaté Terezie z Lisieux.

Karel Sládek a Pavel Vojtěch Kohut pojednali o stáří a umírání z hlediska teologicko-pastoračního a spirituálního. V tomto článku je představena celá řada užitečných podnětů jak pro duchovní prožívání stáří a umírání, tak i pro duchovní doprovázení umírajících. Naléhavost a aktualitu tématu podtrhují dva další kratší texty od Antoine Bodara a Roberta Spaemanna. Oba autoři každý svým způsobem kriticky reagují na problematický vztah moderního člověka ke stáří a umírání.

Věříme, že nové číslo naší revue pomůže ve světle Kristove k hlubšímu porozumění smyslu umírání, které se týká nás i našich bližních a vnese nové impulsy pro náš každodenní život, jenž je zároveň poznamenán smrtí i povolán k věčnému životu.

2–3/2011: John Henry Newman

Editorial (7–8)

Tomáš Machula , Ex umbris et imaginibus ad veritatem: Životní cesta intelektuála, kněze a světce (11–29)

John Henry Newman , Víra ve svatou Trojici (30–39)

Martin Brüske , Je Newmanův „Essay on the Development of Christian Doctrine“ teorií vývoje dogmatu?: Návrhy alternativního způsobu četby klasika (40–48)

John Henry Newman , Přísnost Kristova zákona (49–53)

Jaroslav Vokoun , Via media: K tradici a budoucnosti jednoho Newmanova pojmu (54–80)

John Henry Newman , Maria jest „Virgo purissima“, Panna nejčistší (81–82)

John Henry Newman , Svědomí (83–91)

Ian Ker , Newman, koncily a Druhý vatikánský koncil (92–107)

John Henry Newman , Úvod ke Traktátu 90: Poznámky k některým místům ze 39 článků (1841) (108–110)

František Štěch , John Henry Newman o víře a rozumu: Recepce Newmanova pojetí vztahu rozumu a víry v díle kardinála Avery Dullese (111–118)

Kázání kard. Manninga při slavnostním rekviem v Oratoři, South Kensington (20. 8. 1890) (119–122)

Sv. Augustin , O víře a vyznání víry (123–140)

Yves Congar , Církev je svatá: Svatost v Písmu a v dějinách (141–154)

100 Kč