Vnitřní modlitba – téma nového čísla MKR Communio

Jednotlivé příspěvky zjm. zahraničních, ale i domácích autorů tedy zasazují vnitřní modlitbu do celku křesťanské modlitby jako takové, přičemž ozřejmují její jednotlivé aspekty. Text z pera zakladatele časopisu Hanse Urse von Balthasara nejprve charakterizuje modlitbu křesťana na pozadí jiných náboženských tradic. Co činí modlitbu křesťanskou, je v prvé řadě její svázanost s trojičním tajemstvím, s životem věřícího a se společenstvím svatých.

Úryvek z knihy o kontemplaci v církvi, kterou napsal francouzský jezuitský teolog a kardinál Jean Daniélou připodobňuje úlohu modlitby pro křesťana k tak stěžejnímu projevu života, jakým je dýchání. Jakožto chvála a oběť je modlitba projevem bytostného spojení mezi člověkem a Bohem, místem, kde se naše jednání prolíná s jednáním Božím.

Trapistický mnich, učitel duchovního života a bývalý dlouholetý opat v Mont des Cats, André Louf vysvětluje na příkladu žalmů vztah mezi liturgickou a vnitřní modlitbou. Oslava Boha, která je náplní liturgie církve přitom nemůže vycházet odjinud nežli z ryzího srdce a její účinek, jímž je posvěcení, pak zase rozvíjí osobní a hluboký vztah s Bohem.

V r. 1989 vydala Kongregace pro nauku víry dokument nazvaný Orationis formas, který se věnoval vybraným aspektům křesťanské meditace. Podnětem byla zejména skutečnost aplikace východních nekřesťanských technik v křesťanské modlitební praxi. Jelikož problém zůstává aktuální i dnes, byl zařazen do čísla příspěvek italského karmelitána Antonia Sicariho, který je zamyšlením ke zmíněnému listu.

Rovněž milánský arcibiskup, kardinál Angelo Scola vychází ve svém textu z ústředního tvrzení dopisu římské kongregace, že pravá křesťanská modlitba je ve své nejvnitřnější podstatě setkáním dvou svobod: Boží a lidské. Klíč k porozumění tomu, co je modlitba, je především kristologický a pneumatologický: v Kristu se spojuje Bůh s člověkem, modlitba jako projev úcty a oddanosti vůči Bohu je výsledkem působení Ducha Božího v nás.

Pavel Vojtěch Kohut, člen české redakce MKR Communio uvažuje o propojení vnitřní modlitby a každodenního života. Stěžejním se přitom v úvahách českého karmelitána stává pojem usebranosti (recogimiento), jak jej představila ve svém díle sv. Terezie Veliká.

Srdcem modlitby je láska. Bůh se v ní slovem lásky obrací k člověku, který je ze své strany pozván k tomu, aby se jeho slovu otevřel a stal se účastným nekonečného proudění lásky v životě Nejsvětější Trojice. To je hlavní myšlenka textu Adrienne von Speyr.

Rozhovor františkánské terciářky Zuzany Holasové s Marií Ventovou, terciářkou Karmelu a průvodkyní modlitebních kurzů, nabízí mnoho konkrétních podnětů k prohloubení praxe tereziánsky ukotvené vnitřní modlitby.

Kolekci článků vztahujících se k vnitřní modlitbě doplňuje nanejvýš vhodně závěrečná reflexe Vojtěcha Novotného nad otázkami spojenými s nevyslyšením prosebné modlitby. Ústřední biblický topos k uchopení problematiky je přitom Kristova modlitba v Getsemanech.

Nový svazek MKR Communio je možné jako obvykle zakoupit v distribuční síti Karmelitánského nakladatelství.